Autor Poselství Grálu nabízí ve svých dílech každému pomoc, aby uměl dozrávat ve vnitřně pevnou, silnou osobnost. Ve svých přednáškách se zabývá základními otázkami lidského bytí – životem a smrtí, osudem a spravedlností, Bohem a jeho stvořením. Předkládá tak logický obraz světa, důsledný a bez mezer, a poskytuje tak pevný základ pro vědění.
O svém cíli řekl Abd-ru-shin v roce 1936:
„Můj cíl je duchovního druhu!
Nepřináším však žádné nové náboženství, nechci založit žádnou novou církev, tím méně nějakou sektu, nýbrž předkládám ve vší jednoduchosti jasný obraz samočinného působení stvoření, nesoucího vůli Boží, z nějž může člověk jasně poznat, které cesty jsou pro něj dobré.“
V souladu s touto vedoucí myšlenkou chtěl Abd-ru-shin postavit do těžiště pozornosti své Poselství, ne však obracet pohled na svou osobu jako střed učení Grálu. Jasně a zřetelně požadoval od svých čtenářů, aby dbali „nikoliv na autora, nýbrž na slova.“
* * *
Abd-ru-shin se narodil 18. dubna 1875 v Bischofswerdě nedaleko Drážďan a pokřtěn byl jménem Oskar Ernst Bernhardt. V prostředí rodičovského domu prožil šťastné dětství a mládí, po němž následovalo obchodní vzdělání a profesní samostatnost v Drážďanech.
V následujících rocích podnikl Oskar Ernst Bernhardt dlouhé cesty a měnil se z obchodníka stále více v uznávaného spisovatele. Jeho dílo zahrnuje mimo jiné cestopisy, romány a povídky. Jako člen Spolku německých dramatiků vydal i divadelní hry, z nichž některé měly premiéru v Lipsku i jinde.
Poté, co strávil nějaký čas ve Švýcarsku a v USA, odejel Oskar Ernst Bernhardt roku 1913 do Londýna. Tam zažil vypuknutí první světové války a jako německý státní příslušník byl roku 1915 internován na ostrově Man. Domů se mohl vrátit teprve začátkem roku 1919, a tam si také uvědomil svůj životní úkol. Spočíval ve zprostředkování obsáhlého vědění o stvoření, které v sobě nesl.
Poselství Grálu začal psát od roku 1923, zpočátku ve formě tzv. „Listů Grálu,“ později jako knihu. Oskar Ernst Bernhardt je vydal pod jménem Abd-ru-shin
Toto jméno sestává z perskoarabských prvků ve významu „sluha světla“, nebo „syn světla.“ Vybral si je v návaznosti na svůj dřívější pozemský život a ono má být nadále nedělitelně spojeno s jeho dílem.
* * *
V roce 1929, tedy rok poté, co nalezl svůj pozemský domov na Vomperbergu v rakouském Tyrolsku, kde také chtěl dokončit své Poselství Grálu, cítil Abd-ru-shin nutnost vyjádřit se kriticky vůči myšlenkám nacismu.
Posuzování podle ras, národností nebo náboženství je podle něj „nehodné opravdového člověka“:
„To je příliš malicherné a opravdového člověka nehodné. Věří tito lidé, že budou smět jednou vtáhnout do království Božího s národními prapory a národními hymnami?… Jak jednostranní jsou mimoto rasoví badatelé, kteří se pokoušejí posuzovat jen podle zevnějšku, podle hrubohmotnosti, zatímco vlastní člověk je duch, jako jedině směrodatný. A tento duch je starší než nynější i dřívější pozemské tělo. Uvažujme jednou čistě pozemsky: Dobrý člověk bude vždy stejný, i kdyby se vícekrát převlékl do jiných šatů. Ve všedním oděvu je přesně stejný jako ve svátečním šatě. Nejinak je tomu s duchem, s vlastním člověkem.“
Fanatismus, pomlouvání a náboženský dogmatismus nejsou s Poselstvím Grálu slučitelné; v něm se jako základní podmínka požaduje odhodlání k samostatnému, věcně orientovanému a nepředpojatému myšlení.
V roce 1938, bezprostředně poté, co se moci v Rakousku chopili nacisté, byla mezitím vzniklá „Osada Grálu“ na Vomperbergu v Tyrolsku bez náhrady vyvlastněna, Abd-ru-shin 12. března zatčen a později, od září 1938, postaven pod kontrolu gestapa. Nejprve ve Schlaurothu nedaleko Görlitz, později v Kipsdorfu na německé straně Krušných hor.
Tak se skončilo požehnané Abd-ru-shinovo působení. Veškerá činnost směřující k vyplnění jeho úkolu mu byla tehdejšími mocipány zakázána a v důsledku těchto opatření Abd-ru-shin dne 6. prosince 1941 zemřel. Jeho pozemská schrána byla 11. prosince 1941 pohřbena v jeho rodišti Bischofswerdě a teprve v roce 1949 byla převezena na Vomperberg, poté, co byla po skončení války osada Grálu vrácena Abd-ru-shinově vdově Marii Bernhardtové.
Zachovala se četná vyprávění lidí, kteří Abd-ru-shina osobně poznali a zapůsobila na ně jeho prostá přirozenost, současně však i jeho vznešená a dobrotivá povaha. Tak například v novinovém článku Münchner Zeitung z roku 1933 se píše: „Je něco tajemného, co ho obklopuje a hovoří z jasného, ostrého a přitom dobrotivého pohledu jeho očí, co působí jako pozdrav ze světlých dálek…“
Během svých posledních let života Abd-ru-shin své Poselství Grálu přepracoval a vytvořil tak „vydání poslední ruky.“ Další podrobnosti naleznete na webových stránkách Nadace Stiftung Gralsbotschaft.