V Poselství Grálu „Ve světle Pravdy“ se osvětlují nejdůležitější souvislosti ve stvoření. Současně se předkládají výhledy do dění mezi Bohem a námi lidmi. Marně bychom ovšem očekávali něco jako vědecká, filosofická nebo esoterická vysvětlování. Poselství Grálu oslovuje čtenáře v přísné důslednosti a srozumitelnými slovy.
Autorovým úmyslem je přivádět člověka hledajícího poznání zpět k Bohu.
Proto se Poselství obrací vždy k jednotlivci, nezávisle na jeho národnosti nebo konfesi. Nabízí mu pomoc, ukazuje mu cestu, protože skutečná změna duchovní orientace, již mnozí lidé očekávají, se dá nastoupit jen na základě vlastního nezávislého myšlení, přezkoumávání a z nich vyrostlého poznání a přesvědčení.
Životní cesta ukázaná v Poselství Grálu je prostá a jasná a leží mimo jakoukoliv mystiku:
„Kdo má v sobě pevnou vůli k dobru a snaží se dodat svým myšlenkám čistotu, ten již našel cestu k Nejvyššímu! Jemu pak bude vše ostatní přidáno.“
Pevné chtění k dobrému a čistota myšlenek bezprostředně souvisí s důslednou prací na sobě samém. Tak může člověk v sobě znovu probudit to, co v sobě skutečně nese – lidství v nejlepším smyslu slova. Proto poukazuje Poselství Grálu stále na původní Kristovo učení a staví na něm:
„Ježíš vám již ukázal tu prostou cestu, vedoucí bezpečně k cíli. Vždyť hluboká pravda spočívá v prostých slovech: »Miluj svého bližního jako sebe sama!«
Tím vám dal klíč ke svobodě, ke vzestupu. Neboť nedotknutelně platí: Co činíte bližnímu, konáte ve skutečnosti pro sebe! Pro vás samé, protože podle věčných zákonů všechno bezpodmínečně padá zpět na vás, dobré či zlé, ať již zde nebo tam. Vrátí se to. Proto je vám tak ukázána nejprostší cesta, jak máte chápat krok k dobrému chtění.
Svému bližnímu máte dávat svým chováním, svou povahou! Nikoli snad nezbytně penězi a majetkem. Tím by byli přece nemajetní vyloučeni z možnosti dávání. A ve způsobu jednání, v »dávání sebe sama« ve styku s bližním, v ohledu a respektování, které mu dobrovolně nabízíte, spočívá ono »milování«, o němž mluvil Ježíš. Je v něm i pomoc, kterou svému bližnímu poskytujete, poněvadž on tak nabývá schopnosti buď ke změně sebe sama, nebo k dalšímu vzestupu do výše, poněvadž tím může zesílit.“
Život obrácený k Bohu ve smyslu křesťanské lásky je však dnes na základě dětské víry stěží možný. Neboť přesvědčení o jsoucnosti Stvořitele bylo už dávno strženo do polidštěných představ a rozporných církevních dogmat, jež se nedají uvést do souladu s vážným myšlením a které přispěly podstatnou měrou k tomu, že se stále méně lidí spokojí se zděděnými věroučnými představami.
Víra v dnešním obvyklém smyslu slova se často ztotožňuje s církevním učením. Taková tradiční víra dnes již nestačí. Dnes je nutné pravé přesvědčení! To však souvisí s věděním a poznáním. Proto zakládá Abd-ru-shin svá objasnění v Poselství Grálu na působení obsáhlých zákonů stvoření, jež se táhnou všemi oblastmi „tohoto světa“, stejně jako rozsáhlými úrovněmi „onoho světa“, světa mimo naše smysly.
Abd-ru-shin poukazuje ve svém Poselství na tři prazákony stvoření:
„Zákon zpětného působení“ nepůsobí jen ve fyzikálním vnějším světě, kde se nachází všechno ve spojení se vším a žádný pohyb není myslitelný bez zpětného působení, nýbrž působí i v oblasti našeho lidského myšlení a jednání. Bible popisuje tuto skutečnost známým podobenstvím „Co člověk zasévá, to musí sklízet!“ Nemůže sklízet pšenici, když rozsévá bodláčí, a nemůže obdržet dobro, když sám vysílá zlo.
V těchto slovech již zaznívá i druhý veliký prazákon stvoření, jehož obsáhlou platnost Poselství Grálu zevrubně popisuje: Zákon přitažlivosti stejnorodého. Bez působení v zákoně stejnorodosti by vůbec nebylo možné uspořádání světa – ani v přírodě, kde všechna těla rostou spojováním stejnorodých atomů a molekul, ani ve společnosti, kde nacházíme rezonanci jen se stejně smýšlejícími bližními: „Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá.“ Ale také naše myšlenky podléhají tomuto zákonu: samočinně přitahují stejné myšlenkové formy a takto posíleny k nám proudí zpět – vždy podle druhu, který jsme si sami vybrali.
„Okřídlená lehkost“ nebo „tísnivá tíže“, jak ji snad zná každý z nás ve svém vnitřním životě, jsou důsledky třetího prazákona stvoření, jak nám je důvěrně znám z pozorování přírody, ale jak také rozhodujícím způsobem ovlivňuje zdar a pohodu našeho duševního života. Je to „zákon tíže.“
Uposlechnutí těchto zákonů vyvádí ze vší nejistoty a bezradnosti, osvobozuje z duševní a pozemské nouze. Ony nám dávají poznat činnost stvoření, svědčící o vůli Boží:
„Celé stvoření je řečí Boží a vy se máte vážně snažit, abyste se v něm naučili číst. To vůbec není tak těžké, jak si myslíte.“
A dále praví Abd-ru-shin:
„Vy, pozemští lidé, jste v tomto stvoření proto, abyste nalezli blaženost! A to v řeči, kterou k vám Bůh živě promlouvá. A porozumět této řeči, naučit se jí, vyciťovat v ní vůli Boží je cílem vašeho putování stvořením. Ve stvoření samém, k němuž patříte, spočívá vysvětlení smyslu vašeho bytí a současně i poznání vašeho cíle! Jinak nemůžete obojí nikdy nalézt.
To od vás vyžaduje, abyste stvoření prožívali. Avšak prožít anebo prožívat je můžete teprve tehdy, když je opravdu znáte.
Svým Poselstvím vám nyní otevírám knihu stvoření. Toto Poselství vám ukazuje jasně řeč Boží ve stvoření, jíž se máte naučit rozumět, abyste si ji mohli zcela osvojit.“